V keramických objektech a kresbách Jaroslava Šafra se prolínají málo zřetelné architektonické prvky. Často figurální motivy s evokací rozmanité struktury chátrající zdi. Jako výrazový prostředek používá většinou pálenou hlínu, často míchanou se šamotovou drtí, která podtrhuje přírodní charakter materiálu. Hlavním inspiračním zdrojem pro jeho objekty je prostředí Severních Čech. Kraje, kde lze nalézt jak krásnou přírodu, tak mnoho zchátralých církevních staveb a starých německých továren, jejichž ruiny mnohdy harmonicky zapadají do okolí.